Archiv rubriky: Hornictví

Příspěvky na téma dolování, těžby zlata, …

Důl Panny Marie Vítězné

Spolek JÁMY našel a zabezpečuje starý středověký Důl Panny Marie Vítězné. Že jste o něm ještě neslyšeli? Nevadí, podívejte se spolu s námi trochu do minulosti.

Tento článek také vyjde v prosincovém čísle Jílovských novin

Historie dolu Panny Marie Vítězné

Důl leží na takzvaném Kocourském žilném pásmu v návrší svaté Anny, přibližně na půli cesty mezi Studeným a Jílovým. Kdy přesně se začal důl razit nevíme, ale archivní zprávy říkají, že roku 1535 obdržel propůjčku k tomuto dolu jakýsi Adam z Prahy. Tehdy se však ještě nazýval důl v Rýžích a až po ukončení husitských válek byl důl přejmenován na důl Panny Marie Vítězné. Středověký původ dolu dokládá i archeologický nález z ledna letošního roku, a to nález hrdla džbánu, který pochází přibližně z 15. či 16. století. Ucelenější historické záznamy týkající se vlastníků dolu, odvedeného zlata či mapových podkladů jsou však až z 18. století.

Roku 1710 se stává hlavním těžařem na dole slavný barokní malíř Petr Brandl. A i když je velmi úspěšný, jeho bouřlivácký a bohémský styl života i nepořádek v účetnictví vede po pěti letech činnosti k rozpadu těžařstva. Brzy se však dolu ujímá nové těžařstvo a výnosy zlata jsou zde až do roku 1740 opravdu velké, v průměru tři kila zlata za rok. Velmi často jsou zde nacházeny půlkilové závalky, řečené faly, ale je doložen i nález 1,12 kg, 2,5 kg a 3,2 kg těžkého zlata, takzvaného handštánu. Jak archivní zprávy hovoří „šlo o pucek rudy zlatem prorostlý a jako by zlatým plechem pobitý“. Že byl důl Panny Marie Vítězné v 18. století velmi významný, hovoří i fakt že se na dole za necelých padesát let vytěžilo 56 kilo zlata, tedy polovina toho co v celém jílovském revíru za celé 18. století.

Bohužel už roku 1740 se pomalu snižovaly výnosy a to až na 0,5 g na tunu rudy. Ke všemu byl roku 1741 až 1743 důl z důvodů války o Habsburské dědictví opuštěn a zatopen. Právě všudypřítomná voda způsobovala horníkům mnoho vrásek na čele, protože se musela velmi složitě čerpat na povrch. K tomuto účelu zde byl nainstalován vodotěžný stroj, jak ukazuje dobová mapa, a zároveň se pracovalo na dokončení Starokocourské štoly, která měla důl odvodnit. To se povedlo až v roce 1756, tedy pouhých pět let před definitivním ukončením těžby. V té době už důl dosahoval úklonné hloubky cca 180 metrů, tedy téměř na úrovně štoly Karla VI. Záznamy z roku 1775 sice říkají, že se zde dělala prospekční prohlídka a že důl byl zčásti vyzděn a zčásti ražen v pevné hornině. K obnovení těžby však již nedošlo.

Ačkoliv historické záznamy z 19. století neuvádějí žádnou činnost na dole Marie Vítězné, přesto se zde něco muselo dít. Při čištění jedné z dobývek začátkem února roku 2015, byl nalezen kovový lojový kahan a posléze i vrták, kracka a čtyři hornická želízka. To vše leželo pod více jak desetitunovým skalním blokem. Právě kahan, který byl datován na začátek 19. století a bez něhož by havíř dobrovolně nevyfáral a též absence mlátku ukazuje, že k závalu muselo dojít během jeho kutání. Můžeme se jen dohadovat, ale zřejmě zde byla prováděna nějaká menší, snad i nelegální prospekční činnost a původní stará výdřeva nevydržela tlak velkého skalního masívu. Je otázkou, zda havíř nezůstal i s mlátkem pod zbytkem závalu, který nebyl ještě zcela odklizen. To zjistíme v nejbližší době. Poslední známou průzkumnou otvírku zde dělal důlní lezec J. Gutweil z Kabátů s třemi havíři v roce 1948, ale bez úspěchu. Důl byl zlikvidován a po vyhnití dřevěných stojek se do dolu v sedmdesátých letech propadla chata.

Tady by mohla historie dolu končit, kdyby se nenašlo několik nadšenců, kteří se rozhodli nenechat ho svému osudu a udělat vše pro to, aby byl jednou zase pýchou našeho města. O tom však až příště. Nyní se můžete v krátkém videu do popisovaného dolu s námi podívat.

Pokud by vás zajímaly další informace, můžete se podívat na dokument České televize z cyklu Tajuplný podzemní svět

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/

nebo další video natočené naším spolkem:

Přemysl Kuklík, hornicko-archeologický spolek Jámy, z.s.

Hluboko pod Pepřem

Hluboko pod kopcem Pepř jsme se v jednu chvíli ocitli při prohlídce Václavské štoly na Žampachu. Mimochodem, znáte ji? Zdá se, že není zdaleka tak známá jako štola sv. Josefa nebo štola sv. Antonína Paduánského či štola Halíře.

Bylo to v sobotu 7. října 2017, kdy jsme se spolu s dalšími členy skupiny a s naším průvodcem ze společnosti Montanika z.s. vnořili do útrob skalnatého kopce. Už samotný příchod ke vchodu do Václavské štoly naznačoval dobrodružnou podívanou, a to když jsme se míjeli s předchozí skupinkou návštěvníků tu a tam více či méně zašpiněných od bláta. Koneckonců, už při domlouvání exkurze jsme byli upozorněni na to, že vstup je povolen, mimo jiné, pouze ve vhodném oblečení a obuvi. Na místě jsme dostali ještě ochrannou přilbu a svítidlo.

Po úvodním poučení, že je třeba ve štole dávat pozor na uklouznutí, jelikož se jde kus cesty po mokrých prknech, a náležitě vyzbrojeni přilbou se světlem jsme vstoupili do štoly. Na „světlo boží“ jsme se opět podívali po dvou a půl hodinách v podzemí. Ušli jsme přes dva kilometry. Pravda, kus cesty jsme se svezli důlním vláčkem, ale i tak jsme se slušně prošli. Pořád se bylo na co dívat. Náš průvodce nás, v dobrém slova smyslu, zahrnul mnoha historickými i geologickými informacemi o štole. Jeho poutavé vyprávění nás provázelo celou cestu a bylo na něm vidět, že práce ve štole je pro něj opravdu koníčkem. A my se kochali – jámy zatopené průzračnou vodou, rozsáhlé dobývky, staré důlní zařízení, voda zurčící pod našima nohama, cesta vláčkem, temné boční chodby, šachty a dokonce i jeden netopýr.

Tohle všechno jsme mohli vidět i díky několika nadšencům ze společnosti Montanika, kteří pracují na obnově štoly Václav ve svém volném čase bez nároků na odměnu jenom pro potěšení z práce, která je baví – jak jsem se o nich později dočetla, jelikož oni sami nám tuto informaci asi zapomněli sdělit :-).

Chcete-li to zažít na vlastní kůži, mrkněte sem.    http://montanika.cz/exkurze-do-podzemi/

Václavská štola
Václavská štola
Václavská štola
Václavská štola
Václavská štola
Václavská štola
Václavská štola
Václavská štola