Bylo nebylo jedno 40m dlouhé podzemní potrubí o průměru 30cm, které již dlouhou dobu slouží jako výpust rybníku Hacák. Toto se léta páně 2017, po mnoha desetiletí provozu, ucpalo. Naštěstí až ku konci vypouštění během plánovaného podzimního výlovu. Akci to neohrozilo, ale už během ní náš úderný tým začal přemýšlet, co s tím budeme dělat.

První zkoumání proběhlo 10.11.2017 za pomocí dálkově bezdrátově řízeného špionážního vozidla, jemuž speciální voděodolný obal propůjčil vlastnosti blízké nejmodernějším robotickým vozidlům vysílaným agenturou NASA na neznámé planety. Volba stroje se ukázala být trochu nešťastná, neboť bezdrátový signál 2,4GHz se potrubím nešířil úplně nejlépe. Kamera vybavena technologií nočního vidění nám poskytla perfektní obraz, a jak vozidlo projíždělo potrubím, dokumentovalo podrobně každou nerovnost plastové KG trubky, ale jen do vzdálenosti cca 8m, kam jsme vlastně stejně dobře viděli pomoci baterky. Pak vozidlo přestalo reagovat. Potupně jsme ho tedy vytáhli za pomoci navázaného provázku ven a pokus opakovali – bohužel se stejným výsledkem.

Po tomto fiasku vydali manažeři upravené instrukce – nespoléhat na bezdrátový signál! Jelikož se blížila zima, rozhodli se neponechat nic náhodě, a tak jako se při akcích podobného rozsahu běžně dělá, byly pověřeny tři nezávislé týmy stejným úkolem – vymyslet způsob, jak prozkoumat problémový úsek podzemního potrubí a připravit pro to vše potřebné. Motivace a soutěživost byla zajištěna podmínkami tendru – který z týmu nejdříve předvede funkční způsob jak dopravit alespoň 20m do potrubí kameru, zvítězí, a bude mu svěřena speciální vodotěsná kamera s nočním viděním. S ní bude mít tu čest zjistit místo a příčinu ucpaného potrubí. Přímý přenos bude přenášen do monitoru na zemském povrchu, a celá akce bude bedlivě sledována a dokumentována televizním štábem. První tým se rozhodl založit svůj úspěch na kolovém vozidle, druhý tým zvolil jako základ v těžkých podmínkách osvědčený pásový pohon, zatímco třetí tým se rozhodl vsadit na přírodní zdroje a začal shánět a cvičit jezevčíka-norníka. V napjatém souboji plném řešení složitých problémů jak mechanického, elektronického tak logistického rázu, nebyla nouze o zvraty v aktuálním pořadí týmů. Konečné pořadí bylo velmi těsné a celkového vítěze nakonec nominovalo spíše štěstí. První tým měl v samém finiši drobné problémy s napájením (buď by bylo napájeno vozidlo, nebo kamera, obojí nešlo) a třetímu týmu se nejspíš jeho vycvičený pes zaběhl do nějaké jiné trubky (doposud nemáme oficiální vyjádření, víme jen, že na finální test se tým dostavil sice celý, ale bohužel bez avizovaného jezevčíka). A tak byla kamera nakonec umístěna na vozidlo druhého týmu.

Mezi týmy panovala přátelská atmosféra, takže nakonec se na slavném okamžiku podílely všechny týmy stejnou měrou, každý přiložil ruku k dílu, aby se dne 19.11.2017 povedlo uskutečnit průzkum podzemí. Oči všech zúčastněných byly přišpendleny k monitoru, který přenášel živý obraz z podzemí, zatímco jejich ruce se soustředily na obsluhu techniky průzkumného vozidla. Povedlo se prozkoumat cca 19m. Našli jsme místo přechodů mezi novým plastovým a starým betonovým potrubím 10m od ústí do potoka, toto jsme úspěšně překonali a pokračovali dál skrze betonové potrubí. Vozidlo zastavil až velmi nepřesný přechod mezi dvěmi betonovými trubkami cca 16m od ústí do potoka, na který se vozidlo z blíže nezjištěných důvodů, nebylo schopno vyškrábat. Díky kameře jsme viděli, že ještě 3m potrubí jsou čisté, a teprve za touto vzdáleností se jakoby mlhavě začal rýsovat nějaký problém. Jelikož jsme se již nebyli schopni více přiblížit, naše vizuální kontrola potrubí tímto nuceně skončila. Zjištěné informace jsme za pomocí složitých výpočtů a laserové techniky přenesli na povrch, kde bylo vše pečlivě zaměřeno a vyznačeno.

Protože jsme ale přesně neviděli překážku a nedojeli přímo k ní, nezbývalo než svolat vědecké konsilium a za použití veškeré dostupné přirozené i umělé inteligence a techniky určit přesné místo, kde se nachází překážka v potrubí.

Shromáždili jsme dostupnou osvětlovací techniku, akumulátory a nezbytnou zemní techniku, se kterou jsme se 23.11. v podvečerních hodinách, samozřejmě za přísného utajení (jen sousedka EP nás odhalila podle světla a hlasů), sešli na inkriminovaném místě. Odtěžením několika desítek lopat bahnité půdy jsme odhalili potrubí a z jeho stavu se vědecké konsilium snažilo vydedukovat jedno konkrétní místo, kde bude uvnitř potrubí problém. Z několika názorů postupně vybralo jeden, a dle něj bylo označeno problémové místo. Nastal zlomový okamžik – teorií a hraní už bylo dost, už zbývalo jen prověřit fyzické schopnosti a mechanickou zručnost týmu – potrubí naříznout a zjistit, jestli si zapojené vědecké týmy zaslouží pochvalu, nebo budou absolvovat reparát ze svých znalostí.

Památného dne 24.11.2017 bylo potrubí realizačním týmem naříznuto, a přímo pod uvolněným otvorem jsme uviděli shluk prorostlých kořenů (celkem 2m dlouhý „cop“ cca 8cm v průměru), ve kterých byla zaklíněná malá betonová dlaždice. Od ní směrem k rybníku bylo nashromážděno a tlakem vody „utemováno“ velké množství listí, větviček a bahna. Toto dohromady vytvořilo v potrubí vodě v podstatě nepropustný špunt. Po vyčištění všech hrubých nečistot bylo potrubí proudem vody propláchnuto a nyní je odtok zase plně funkční.

Nad vyříznutým otvorem jsme vyrobili malou revizní šachtu, abychom mohli v budoucnu lépe monitorovat problémy v tomto dlouhém trubním úseku – je zhruba v jeho polovině.

Všem zúčastněným mnohokráte děkujeme, sponzorům pak za poskytnutí materiálu, technického zázemí, silové elektřiny na operace kde byla nutná, a trpělivosti při řešení tohoto závažného a složitého technického problému.

V případě, že také řešíte nějaký „neřešitelný“ technický problém, neváhejte se obrátit na naše vyspělé vědecké týmy s dotazem, nabídkou spolupráce, případně se pochlubit s výsledky vaší práce a posunovat tak hranice schopností a představivosti místních občanů.

🙂